Letecké modelářství a vše kolem něj

Delší dobu jsem sem nic nenapsal, no je hezké počasí, tak lítám.
Prodal jsem třímetrovku Tajfuna, je to velká škoda. To éro lítalo dokonale, motor šel skvěle, umělo to všechno co takové éro umět má, výborně byl ve vzduchu vidět, ale hlavně se s ním superově přistávalo. Jak s dospělým érem. Nejhorší ale byla přeprava na letiště, proto jsem se rozhodl že ho prodám a pořádám si něco kolem 2,4 - 2,6m, ale nemohu nic hezkého sehnat. Nový majitel je s Tajfunem také velice spokojený, to mě samozřejmě těší.
Koupil jsem tedy zatím AT-6 Texana a dal jsem do něj nový motor čtyřtakt Saito 15ccm. Letadlo má zatahovací podvozek, trochu jsem se natrápil s jeho seřízením, ale nakonec to dobře dopadlo a šlo do vzduchu. Zatahovací podvozek je skvělá věc, létal jsem jako blázen před sebou sem a tam a vytahoval a zatahoval podvozek :-) Motor šlape jako hodinky (nojo Saito), éro létá taky dobře, ale ta přistání! Chce to přistávat na trochu větší rychlosti, potom je to v pohodě. Ale co není v pohodě, to je zatahovací podvozek a naše letiště. S Texanem jsem letě jen asi 7x, z toho 3x jsem musel zatahovák opravovat. Prostě není stavěný na naše letiště a myší díry. Tohle éro mne vyšlo na docela dost peněz, teď ho prodávám a nikdo ho nechce! Nechápu, přitom se všem líbí. A to už jsem na ceně, na které jsem minus 5 tis.! Škoka škoda.

Další můj přírůstek je GROB. Koupil jsem ho spíše proto, že byla skvělá cena a to letadlo se mi moc líbí. Je od Fary, má rozpětí 2700mm a je v něm motor MVVS 3,5ccm s laděným výfukem. Trochu jsem se zapotil při osazování servy, není v něm moc místa, na křidélko to má jen jedno servo, po přidělání křídel na manžety se táhla na to servo v trupu přichytí, no moc to moji důvěru nebudí, ale funguje to. Ěro startuje na trochu delším rozjezdu, ale potom letí docela svižně. Namixoval jsem si křidélka se směrovkou, dle rady původného majitele, ale nevím jestli je to dobře. Zatáčky vypadají dost divně a musí se hodně přitahovat výškovka. Zatím jsem s ním nezkoušel ani výkrut ani přemet, ale jsem si jistý že to zvládne. Na volnoběh se mu moc plachtit nechce, což bylo trochu překvapení. Při druhém letu mi ale motor ve výšce chcípnul, a najednou plachtil tak, že jsem jej ani nemohl dostat na zem. Bylo to trochu tvrdší přistání do vysoké trávy, ale Grob přežil bez újmy (kromě utrženého táhla v křídle, ale to bleskurychle a skvěle spravil kolega, za což mu velmi děkuji). Už jsem s ním dlouho nelítal, těším se na něj.

A zatím jedno z nejlepších ér, jaké jsem měl: Extrafan. Trochu podivný název, ale letadlo skvělé. Rozpětí 2100mm, motor USA Engine 42ccm. Příjemné je to, že nepotřebuje baterky zapalování, motor má totiž magneto a startuje se natažením pružiny proti chodu a puštěním vrtule. Funguje to skvěle. Model je dobře vidět ve vzduchu, tah motoru je dostatečný (visí, ale z visu nevyletí), zatím jsem s ní

m spokojen. Motor má úžasnou spotřebu, dá se s ním létat i 20 minut. Při divokém létání ale raději 15 minut s bezpečnou rezervou na přistání. Uchycení křídej je na trubku a k trupu se přitáhnou šroubem. Rychlé, spolehlivé.

Koupil jsem si model letadla, který hodně dloho nikdo nechtěl a válel se v Hangáru1 hodně dlouho. Je to Akrostar o rozpětí 2250mm. Prodal jsem tedy Spirita bez motoru, a tu padesátku dal do Akrostara. Nastrojit ho dalo docela dost práce, všechno tam bylo nějaké divné nebo přinejmenším atypické. Koupil jsem do něj také nová silná serva, MG 995, digitální se sílou 11kg, kovovými převody a dvěma kuličkovými ložisky. Jedno stálo jen 290,-Kč, proto jsem raději jedno rozebral a podíval se co to je za zázrak. Vypadá dobře, vše dobře provedené, tak už jsou v letadle. S Akrostarem jsem zatím udělal jen dva lety, protože jsem při přistání přistál do vysoké trávy a ustřihly se šrouby na podvozku. Ta padesátka je na takové éro ale docela málo, není to žádný divoch. Podvozek už je opraven, dal jsem tam větší vrtuli 22x10, snad bude lítat lépe. Fotky bohužel nemám, jen z inzerce Hangáru1.